Zoner.cz |  Czechia.com |  Inshop.cz |  Interval.cz |  CA Czechia.cz |  InMail.cz  Hostováno na serverech CZECHIA.cz
Oficiální stránky v ČR
Home > Čtenáři > Povídky > Falčina cesta
Hlavní
Biografie
Bibliografie
Recenze
Galerie (567)
Postavy z knih
Odkazy
Vše o hře
Novinky
Vše o filmu
Novinky
Galerie (140)
Herci
Anketa
Rozhovory
Komentáře (1367)
Protest
Download
FAQ
Čtenáři
Klub AS
Soutěž
Fórum
Ankety
Nej Yennefer
Povídky
(63)
Facebook stránky
Ostatní
Zakl. jako sexuální idol
AS ve slovníku spis.
Články AS
Dřevárny (kdy, kde)
Cony a setkání
Erby států a rytířů
Hra
Kalendář
Testy znalostí
Inspirace AS
Mapy světa AS
Povídky AS
Mistr Geralt zabiják
Rodokmeny
Slovník Starší mluvy
Zaklínačská znamení
Komixy
Systém
Fulltextové vyhledávání:
Zasílání novinek mailem:

Kolik je 36 / 6:
Aktuálně ve fóru

K I - 16.11.2017 16:25:00
Vida a pak že nerostou :-)...

dort - 16.11.2017 13:40:00
Teď jsem si to i přečetl....

Altair - 26.10.2017 12:12:00
:D...

K I - 25.10.2017 15:59:00
To je báječné, za tu dobu by zprávu d...

Macros - 25.10.2017 14:44:00
Mimochodem, Nero v neděli odpověděl na m...

K I - 10.10.2017 15:27:00
Týneček se již třese :-))...

Macros - 9.10.2017 19:34:00
Vy jste prudérní, já bych někoho vyzvoni...

Macros - 3.10.2017 15:41:00
Takový zobáci :-D...

K I - 24.9.2017 12:44:00
Tenhle sport se provozoval i u nás v...

Lea de bahn - 23.9.2017 19:27:00
U nás se zase objevil jiný "sport". S...

Falčina cesta
Falka 



Z barevných šatů jen hromádka popela,
na zemi meče, luk i vlčí medailon,
pokřtěná ohněm, co vpálil se do těla,
sama se ubírá v mlčící Brokilon.

Divoký pohled, vzdor a hlava vztyčená,
pyšný smích, odvaha bránit se, útočit
zůstaly na cestě; chvějí se ramena,
pokora píše se do stínů u očí.

Do nahé kůže se vytíná trnoví,
zrazují kořeny i kámen pod nohou,
jen slzy na rány solí svou odpoví,
pálivá šlehnutí k výkřikům pomohou.

Napjatá tětiva ukryté dryády
bezděky skloní se a ruka poprvé
mine cíl, šíp spadne bezpečně za zády
té, která přichází omýt se od krve.

Kořeny rozpletou dusivé objetí,
povolí sevření trnů a bodláčí,
v laskavé náruči mechu se vzápětí
ocitne tělo, když síly už nestačí.

Do lesa přišla si pro pomoc, pro víru,
v pokleku do hlíny vyrývá znamení,
svěřuje listoví strach z lidských upírů,
bolest a zklamání zasype kamením.

V chrámoví spleteném z doteků v korunách
mlčky jí odpustí stromy i hladina
hořkost, co ulpěla čepeli na runách,
nenávist, když s mečem v náruči usíná.

A Falka, souzená, k jezeru zamíří,
donaha svlečená vítá se s hladinou,
v odvěkém tanci jí u nohou zavíří
tisíce kapek, co v mlze se rozplynou.

Noří se do vody – po těle mrazení,
čistý chlad objímá paže i ramena;
ve vodě procitá, voda je zrození,
voda je smrtící, ve vodě usíná.



Jak smutná rytina z elfského příběhu
- jezero rozkvetlo bělostí leknínů,
tajemné dryády sešly se na břehu
posvětit paprsek na cestě ze stínů.

Voda se rozlila po bílém okvětí,
v zázračné vteřině osud se zastavil,
rozpjatá křídla se váhavě rozletí,
stříbřitá vlaštovka blíží se k hloučku vil.

Čas není naplněn, ještě je naděje,
v doteku se zemí opět se změnila:
to v ptačím srdíčku lidské se zachvěje,
z vlaštovky povstane Zirael – Cirila.



Jasně se odráží v neklidné tváři sen,
v sevřené dlani meč, na prsou medailon.
Falka se probouzí…kdo byla Ciri jen?
Maně se zadívá, kde tuší Brokilon.

 

Microsoft VBScript runtime error '800a0006'

Overflow: 'CInt'

/includes/funkce.asp, line 373