Zoner.cz |  Czechia.com |  Inshop.cz |  Interval.cz |  CA Czechia.cz |  InMail.cz  Hostováno na serverech CZECHIA.cz
Oficiální stránky v ČR
Home > Hlavní > Recenze > Zaklínač I - Poslední přání
Hlavní
Biografie
Bibliografie
Recenze
Galerie (567)
Postavy z knih
Odkazy
Vše o hře
Novinky
Vše o filmu
Novinky
Galerie (140)
Herci
Anketa
Rozhovory
Komentáře (1371)
Protest
Download
FAQ
Čtenáři
Klub AS
Soutěž
Fórum
Ankety
Nej Yennefer
Povídky
(63)
Facebook stránky
Ostatní
Zakl. jako sexuální idol
AS ve slovníku spis.
Články AS
Dřevárny (kdy, kde)
Cony a setkání
Erby států a rytířů
Hra
Kalendář
Testy znalostí
Inspirace AS
Mapy světa AS
Povídky AS
Mistr Geralt zabiják
Rodokmeny
Slovník Starší mluvy
Zaklínačská znamení
Komixy
Systém
Fulltextové vyhledávání:
Zasílání novinek mailem:

Kolik je 36 / 6:
Aktuálně ve fóru

K I - 28.11.2017 17:43:00
Teď si kupuj hry od Amanity - Samoros...

Macros - 27.11.2017 20:01:00
Nakoupil jsem ve slevě na Steamu a teď t...

K I - 27.11.2017 18:05:00
Budeš silně vytížený muž a hlavně tat...

Macros - 27.11.2017 16:28:00
To já taky a čas mám. Navíc teď budu ko...

M1notaurus - 24.11.2017 20:10:00
Tak jsem asi na googlu nehledal dost...

K I - 22.11.2017 18:24:00
Uncle gůgl praví: Ikarie 1994/06....

K I - 22.11.2017 18:24:00
Nemá čas, kojí :-)...

M1notaurus - 22.11.2017 11:33:00
Zdravím. Nejsem si jistý, jestli to p...

Macros - 21.11.2017 18:47:00
Nakouknul a zase bude půl roku klid :)...

K I - 16.11.2017 16:25:00
Vida a pak že nerostou :-)...

Povídky:

Název: Přeložil:

Hlas rozumu
Zaklínač
Zrno pravdy
Menší zlo
Otázka ceny
Konec světa
Poslední přání
Stanislav Komárek

     Pro české čtenáře září na nebi fantasy čtyři stálice: Tolkien, Howard, Prattchet - a Sapkowski. Jistě, jsou jiní známí a oslavovaní autoři, ale snad jen o těchto se dá říci, že se stali fenoménem. Mají své horoucí vyznavače - a samozřejmě, i tvrdé odpůrce:  to je také znakem popularity. Neznámý znamená být lhostejný... jenže k Sapkowskému čtenář prostě nemůže nezaujmout radikální stanovisko. Buď jej zavrhne, nebo se nechá strhnout vírem úchvatného světa, barvitě starodávného, promyšleně rafinovaného, plného složitých emocí a současně drsně akčního...

      Ze čtveřice hvězdných tvůrců je Sapkowski autorsky nejmladší, a také jediný, kdo nemá angloamerický původ. Polská fantastická tvorba si získala už dávno dobrý zvuk. Podobně jako jeho velký předchůdce Stanislaw Lemm také Sapkowski píše osobitým, nezaměnitelným stylem, v němž se mísí ironie se smutkem. "Poslední přání" je v podstatě mírně doplněnou reedicí z beznadějně rozebraných povídkových sbírek  „Stříbrný meč“, která u nás vyšla jako první v roce 1992, a „Tandaradei!“.  Co je na jeho příbězích tak úchvatného? - řekne si neznalý čtenář. Budiž mu odpovězeno: autora činí slavným a čteným nový svět, který se mu podaří  oživit, a hrdina - či hrdinové - natolik působivého charakteru, že  zdaleka ční z davu těch stovek, možná několika tisíců fantastických hrdinů. Geralt z Rivie,  zaklínač, vědmák, námezdný zabíječ, je právě takovou postavou, která si získává čtenářovy sympatie a ovládá jeho představivost - už od první, stejnojmenné povídky, jíž Sapkowski jako autor debutoval.

        Zaklínač...

       Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain - pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost  zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý  bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný - naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši.

         Hybrid mezi mágem a  válečníkem užívá podivnou výzbroj... Dva meče, stříbrný a železný, který kromě proti příšerám tasí i proti lidským protivníkům. Kouzelný medailon s vlčí hlavou - znamení Školy vlka, odznak zaklínačů. Znalost magických gest, zaříkání a bylinných lektvarů, po jejichž požití by pošla i kobra královská, ale zaklínač díky nim získává nejrůznější mimořádné schopnosti. 

         Člověk pragmaticky tvrdý a neúprosný, ale zároveň neobvykle čestný a vnímavý. Nalezenec,  vybraný k tomu, aby  z něj byl na Hradišti zaklínačů, Kaer Morhen, nesmírně náročným výcvikem a složitými zásahy do organismu vypěstován  zaklínač - opovrhovaný vědmák, stroj na smrt, zrůda zabíjející  jiné netvory, dobrá v případě potřeby k rizikovému nasazení, kdy nastavuje svůj krk při záchraně  jiných. A pak, možná, dostane svůj žold. Nebo taky ne... Nebo ho prostě vykopnou - pokud se ovšem dá.

       Pseudostředověký svět, v němž Geralt na své klisně jménem Klepna putuje v podstatě bezcílně z místa na místo, z ohrožení do ohrožení, je zatraceně brutální prostředí. Obludy a démoni, kteří komplikují človíčkům život, ještě nejsou tím nejhorším. Geraltův svět obývají humanoidní rasy - lidé a nelidé: trpaslíci, elfové, bobolaci, rusalky, vrani.  Bez ohledu na své zařazení často osobně zastupují zoologickou zahradu nestvůr. Řádí tu loupežnické tlupy a bezohlední velmoži, elfové válčí pro půdu, kterou jim odňali lidští osídlenci, slabí podléhají násilníkům, mocní utlačují chudé a všichni, bohatí i bědní, si zaslepeni vášněmi navzájem podřezávají hrdla.

       Zdají se vám konflikty, na něž zaklínač naráží, nějak povědomé? Jsou otiskem dnešního, našeho, současného světa - občas pěkně hnusného. Jenže Sapkowski neodděluje tučnou rudou čárou zlo a dobro. Nejsou tu dobří a zlí, jen bytosti, které sledují svůj cíl - nic víc a nic méně: jen svůj záměr, svůj prospěch, svou tuhou, svou vůli přežít. Ne pokaždé se dozvídáme, na čí straně je pravda - a pak, s vědomím cizí viny, cítíme  s Geraltem stín smutku za mrtvými. I bezejmenní, zesurovělí lapkové, sražení jediným bleskurychlým dotekem zaklínačova meče,  mají svůj člověčí rozměr.

Aby bylo jasno - když jde do tuhého, Geralt se neštítí bít a zbavovat života. A dokáže to bravurně. Strašlivě...

         Soubojů, rvaček a šarvátek si čtenář opravdu užije. Vychutná magii, která v Geraltově světě patří k záležitostem tak obvyklým a nezbytným, jako je dnes byrokracie a počítače. Pokud má lingvistické znalosti, pousměje se zakódovaným narážkám ve jménech a pochválí použití keltských a hornoněmeckých slov coby elfí a trpasličí řeči. Ocení věrohodnou psychologii postav, jadrný naturalismus ve výrazech, které bezostyšně užívají, a detaily, které obvykle jemnocitní autoři vynechají. Sapkowského hrdinové totiž žijí se vším všudy, a nic lidského jim není cizí - milostné objetí ani střevní průjem. Ale to, co na Sapkowského tvorbě nejvíc uchvátilo, není jen užití prvků slovanské mytologie: ty tvoří pouze část jeho legendy. Geniálně, převratně totiž zakouzlil s pohádkami... Do příběhů, jejichž jádro jsme slýchali už v jeslích, škodolibě vmísil ono:  „A takhle to mohlo být doopravdy.“

        Chcete vědět, jaká je skutečná verze Sněhurky a sedmi gnómů? Krásky a zvířete?

Ježčí kůže? Princezny v kapli? Tak čtěte - a nevyjdete z údivu. Čtěte - poznáte zaklínače Geralta s jeho prokletími. Souží ho stesk po neporušeném lidství, které je vědmákům od dětství nenávratně odepřeno. Konflikty k sobě přitahuje jako magnet - konec konců, je to i kus jeho profese. Jeho osudová láska,  čarodějka Yennefer z Vengerbergu, v sobě nebezpečně spojuje půvab, duchaplnost a nezávislost... ne že by pro ten hořký vztah musel být zaklínač imunní vůči kráse jiných žen. A protože každé vyprávění musí mít i svůj komický prvek, tady ho zastupuje Geraltův upovídaný přítel a věrný průvodce, bard, potulný básník a pěvec Marigold, takto Sapkowského alter ego. Povídkami se mihnou i další významné postavy zaklínačské ságy: bodrá kněžka Nenneke, kouzelnice Visenna, bojovník Korin. Vy, kteří teď třeba začnete číst - a věřte, nebudete litovat! - ani netušíte, co z kořínků dalších příběhů autor umně ukryl do řádků první knížky...

Gill

Andrzej Sapkowski CZ by Nero 2000
(Nebudu sem psát, že všechna práva vyhrazena, páč je to blbost. Tak kdybyste si své dílko poznali, napište mi majla a dáme to do pořádku)
 Poslední úprava:21.11.2002 12:43:54

Hostováno na serverech CZECHIA.cz