Andrzej Sapkowski
Fast Forward
aneb jak jsem se přestal vzrušovat a zamiloval se do Sonic

Stroje mě nemají rády. A dokazují mi to různými, někdy velice důmyslnými způsoby. Vezměme si takovou Viktorku, můj mlýnek na maso, která se mě pokoušela kousnout do prstu, když jsem se během přípravy srnčí paštiky hluboce zamyslel nad podstatou lidského bytí. Jistá důvěrně známá Lada zašla ještě dále – hanebně zneužila té trošky svobody, kterou jsem ji poskytl, nedala přednost v jízdě a nacpala mě pod veliký, červený autobus. Řeknu Vám, vypadala po té nehodě jako Rutger Hauer v „Salute of the Jugger“. A dobře jí tak.
Jiné stroje a stroječky, méně tvrdohlavé, nebo možná jen méně odvážné, se omezily na pasivní odpor – neochotně plní moje přání. Já chci a ony ne. Chci, například, aby mi naplnily uši hudbou, nebo zpěvem – ale ony začnou skřípat a falešně hrát. Chci, aby mi ukázaly v rohu barevné, někdy nesmyslné obrázky – ony začnou zrnit, mihotat se, nebo se rovnou vypnou. Chci, aby se pohnuly z místa a odvezly mě do širých dálav – ony se vzepřou a nepohnou. Mám takové podezření, že v strojovém slangu je to
 ekvivalent tvrdohlavosti. 
Výjimkou, kterou je třeba připomenout, je moje Sonic. Jako většina strojů je i ona specializovaná a uvnitř velice složitá. Její specializace spočívá v záznamu a evidenci filmů. Když o to požádám, Sonic sleduje filmy vysílané různými televizními stanicemi. Potom – výhradně pro mě a přiměřeně podle mého gusta – seřadí recenze těch filmů. A zde se projeví komplikované nitro Sonic. Má konkrétně schopnost recenzovat filmy tak, aby neplýtvala mým časem, který obvykle věnuji čtení, hlazení kočky a jiným formám sladkého nicnedělání. K tomuto cíli Sonic využívá zařízení, které se jmenuje FF – fast forward (rychlopřevíjení). Když toto zařízení Sonic zapíná, rozléhá se zvuk, který je třeba foneticky popsat jako Bzzzzzz.
Specialitou Sonic – přiměřeně podle mých tužeb a gusta, jsou recenze fantastických filmů. Tohle je například její práce z minulého týdne:
 

Shining – Bzzzz. Jack Nicholson. Bzzzz. Jack Nicholson. Bzzzzz. Shrnutí: strašným, traumatizujícím zážitkem pro spisovatele, musí být fakt, že filmová verze je lepší než kniha.

Terminátor 2 – Bang, bang. Bzzzz. Hasta la vista, baby. Bzzz. Buuuum. Bzzz. Guns´n Roses. Shrnutí: Linda Hamilton, ach, ach, nejkrásnější žena na světě.

Conan Barbar – Vrchol, kování meče. Poledouris.  Bzzzzz. Sandahl Bergman, ach, ach. Tělo a pohyby pantera. Shrnutí: Howard má štěstí, že se toho nedožil.

Freejack – Bzzz. Mick Jagger nezpívá. Bzzzzz. Ani Anthony Hopkins a Emilio Estevez nezpívají. Škoda. Bzzzz. Shrnutí: v roli jeptišky Amanda Plummer, skvostná Lydie z „Krále Rybáře“. Ach, ach.

Vetřelec – Sigourney Weaver v tričku a kalhotkách. Ach, ach. Je nejkrásnější atd…

Vetřelec 2 – Sigourney Weaver.

Vetřelec 3 – Vetřelec.

Hráči se smrtí – Julia Roberts, ach, ach. Je nejkrásnější ze všech vyjmenovaných. Bzzz. Julia Roberts. Bzzz. Pip-pip-pip… Flatline.

Trávníkář – Bzzz. Nic. Bzzz. Nic. Bzzz. Nic? Bzzz. Virtuální realita. Bzzz. Konec. Shrnutí: Bzzzz.

Conan Ničitel – Vrchol. Poledouris? Chybí Sandahl Bergman? Bzzzzzzz. Shrnutí: pořád lepší než Howardova slátanina.

Rudá Sonja – Vrchol. Sandahl Bergman. Tělo a pohyby pantera. Bzzzzzz. Brigitta Nielsen? Bzzzz. Shrnutí: Bzzzprrrbrrr, jak říkal Alex. Bravo, Roberte! Konečně horší!

Blade Runner – Sean Young, ach, ach, je krásná. Darryl Hannah, taky. Vangelis. Shrnutí: Sonic se nelíbí konec. Ani mi se nelíbí. Líbí se mi Sean Young a Darryl Hannah.

Total Recall – Bzzzz. Bang, bang. Buuuuum. Bzzzz. Buuuuum. Bzzzz. Bez shrnutí.

 Chtěl bych se Sonic zeptat, zda náhodou nevyužívá FF příliš často, příliš ukvapeně a příliš subjektivně. Sonic mi začíná odpovídat od konce. Neexistují objektivní recenze, říká. To jsou recenze pro tebe, dodává, potom mě odzbrojí tím, že mi skládá komplimenty a vypráví o výšce mého IQ. Skromnost mi zde nedovoluje Sonic citovat.
Někdy se Sonic diskutujeme o filmovém umění jako takovém. Jaké je filmové umění, každý vidí, parafrázuje Sonic. Dnes se nedá, tvrdí Sonic, udělat film bez Industrial Light and Magic. Protestuji. Dnes lze udělat film bez Industrial Light and Magic. To sotva, odsekne Sonic, ledaže se pronajme Dream Quest Images. Já na to, že Mel Brooks vždycky tvrdil, že k natočení dobrého filmu stačí jenom šest Židů a kamera. Panasonic? – usmívá se Sonic a zlostně dodává, že jediná židovská věc, bez které se nedá udělat film je automatický samopal značky Uzi.
Někdy Sonic vypravuji o svém dětství, o časech, kdy jsem neznal ani ji, ani zázračné zařízení FF, kdy jsem sledoval filmy celé, protože jsem musel využít peníze, které jsem dal za lístek, a kdybych opustil film během promítání hrozila mi hádka s dívkou, která tam byla se mnou. V těch dávných časech mě také přitahovaly fantastické filmy, takové, které ukazovaly, kam svět směřuje, i když to bude až v daleké budoucnosti, řekněme v devadesátých létech dvacátého století. Takový „451 stupňů Fahrenheita“, například. Zda se vyplní to, přemýšlel jsem, co vymyslel Bradbury a Truffaut? I teď o tom přemýšlím. Jaký bude svět v budoucnosti? Zda směřujeme, jak nám tvrdí filmaři, do světa plného ubožáků a skvělých strojů? To by bylo strašné, nesnáším ubožáky a stroje… Stroje mě nemají rády. Ty skvělé, nepředstavitelně dokonalé stroje mě nebudou mít rády, budou mi nepředstavitelně lézt na nervy. Na takový pokrok se můžu vykašlat!
Nepřeháněj to s tím pokrokem, říká Sonic. Nesledoval jsi snad ty filmy? Když vyhodíš veškeré fantastické, téměř nerealizovatelné nápady Industrial Light and Magic, můžeš klidně předpokládat, že se toho zase až tolik nezmění. Některé stroje, jak vyplývá z filmů, vydrží v nezměněné podobě až do poloviny devadesátých let 21. století.
Řekni mi alespoň jediný příklad, vyzývám ji. Alespoň jeden. No prosím, odpoví Sonic: automatický samopal značky Uzi.

Z Fantastyky č. 5/1994 přeložil Roman Sochor