Aedirn nese ve znaku jednoduché, leč působivé heroldské znamení  červené,  zlatě lemované  krokve  v  černém  poli. V klenotu má tři pštrosí pera v barvách štítu.

Naopak knížata  z Attre byla vždy  vazaly králů Cintry. Za  věrnost a  účinnou pomoc  v bitvě  u Chotěbuze polepšila královna  Calanthé  tradiční  erb  knížectví  s červenobílým štenýřem vložením  srdečního štítku s  jedním z cintránských lvů. Rohy v klenotu byly později dle dobové módy zobrazovány jako tzv. olifanty.

Knížectví Bremervoord bylo  původně hrabství, odjakživa však léno  panovníků Cidaris. Ve  znaku má pět  bílých mušlí v modrém  poli,  tedy  vše  v  barvách království. Symbolika znaku  se patrně  měla vztahovat  k lovu  perel ve  zdejších vodách. V klenotu bývá paví kyta.

Brugge má v erbu stříbrný kotvicový kříž v zeleném poli a v  klenotu  paví  kytu.  Znak  nezměnil  podobu,  ani když království přešlo pod svrchovanost Temerie.

Rovněž  Cidaris používá  polcený erb,  ovšem v  barvách modré a  stříbrné. Symbolem přímořského  království jsou dvě odvrácené ryby  střídavých barev, popisované  jako jeseteři. Taktéž střídavých barev jsou dvě pštrosí pera v klenotu.

V  erbu  Cintry  bývali  tři  zlatí  lvi v modrém poli. Vyrůstající  lev byl  též  v  klenotu. Po  dobytí království Nilfgaardem byli lvi ponecháni jako symbol říšské provincie.

Když  král Foltest  posiloval vliv  Temerie na společné hranici  Čtyř  království  v  údolí  Pontaru, udělil správci pohraniční   marky,  svému   oddanému  leníkovi  Herewardovi knížecí  titul.  Ve  znaku  Ellanderu  je  bílá  korouhev se zlatými kroužky v černém poli. Tento symbol má snad vztah ke kultu  Melitelé, jehož  je  Ellander  centrem. V  klenotu je černé křídlo.

Ačkoli  město Hengfors  má svůj  vlastní městský  znak, Liga  z Hengfors  přijala znak  království Caingormu,  neboť první vládce Ligy pocházel z tamní dynastie. Král Nedamir se sice  pokoušel zavést  nový státní  znak, v  němž stříbrného gryfa  hodlal nahradit  zlatým drakem,  a změnu zdůvodňoval svým hrdinstvím při lovu na skutečného (sic!) zlatého draka. Jeho údajné dobrodružství  bylo zajisté oprávněně považováno za vybájené a stalo se terčem posměchu na všech panovnických dvorech.  Ctižádostivý  mladík  se   tak  s  ostudou  vrátil k dobrému erbu svých předků.

Kaedwen nosí  od nepaměti stejné znamení,  a to černého jednorožce ve  zlatém poli. Rovněž  v klenotu je zobrazován vyrážející jednorožec.

Kovir  se v  dobách vládnoucího  rodu Troidenidů pyšnil čtvrceným erbem,  do jehož polí  se střídavě kladl  redanský orel  a  kaedwenský  jednorožec,   což  mělo  poukazovat  na pokrevní příbuzenství s  významnými panovnickými rody Severu a bylo  to  do  jisté  míry  též  provokací ze strany jejich nového mocenského rivala. Thyssenidé  ustanovili nový erb se zlatým klévským  kolem s osmi  žezly, která symbolizují  osm zemí koruny: Kovir, Poviss,  Creyden, Narok, Talgar, Velhad, Vattweir a  Rakverelin. V čase vlády  vzdorokrále Idiho byla změněna  pouze tinktura  štítu na  modrou, avšak  od návratu Esterada  Thyssena na  trůn je  pole erbu  opět červené.  Na turnajský helm v klenotu se  v tomto případě neklade koruna, nýbrž hranostajové „chapeau“.

Království  Lyrie a  Rivie má  polcený štít,  spojující znaky obou  korunních zemí. V  levém, bílém poli  je červená routa, znamení Lyrie, v pravé polovině štítu je černá orlice ve zlatém poli, znamení Rivie. V klenotu jsou zavřená orličí křídla černé barvy.

Trpaslíci  heraldiku  původně  vůbec  neznali,  užívali pouze určitý druh cechovní symboliky: stylizované kovadliny, kovářské kleště anebo hornické  špičáky, vždy černé na bílém pozadí a nikdy ve štítu. Znak Mahakamu byl dodatečně odvozen z nejrozšířenějšího  symbolu  dvou   zkřížených  kladiv,  či přesněji  kladiva a  mlátku. Byla  zachována černá  tinktura znamení, klade se však do zlatého štítu. Nezachoval se žádný doklad o užívání klenotu.

Nazair býval kdysi  významným královstvím, které leželo sice  jižně od  pohoří Amell,  avšak politicky  a dynasticky bylo  svázáno se  Severem a  udržovalo s  ním čilé  obchodní a kulturní styky. Po nilfgaardské  okupaci došlo k násilnému zpřetrhání   starých   vazeb,   zpustnutí   sídelního  města Assengardu a  ztrátě významu Nazairu,  který se stal  pouhou odlehlou  provincií impéria.  Nazair míval  ve znaku  modrou růži ve zlatém poli, stejná figura se opakovala i v klenotu.

Nilfgaardská heraldie vytvořila vlastní slohový projev, lišící se  mimo jiné tvary  užívaných štítů anebo stylizací některých  figur.   Imperiální  znak  má   několik  variant, například tzv. velký či úplný  říšský znak je dělen do mnoha polí  obsahujících  znaky  všech  císařských  držav. Do jeho středu bývá kladen původní, a  tedy znak Nilfgaardu, jímž je symbol  slunce. Maluje  se zlatě  v černém  poli a sám tvoří tzv. malý či  základní říšský znak. Ovšem i  v této variantě se zmíněný  erb klade pod korunovaný  císařský stan, jenž má zdůrazňovat   majestát  nilfgaardského   panovníka  a   jeho nadřazenost nad všemi ostatními monarchy.

V erbu Novigradu je v červeném poli stříbrný kroužek se třemi  zlatými  klíči,  které   mají  dle  pověsti  otevírat pevninu, moře  a řeku. Štít je  korunován hradební korunkou, jak jest u městských znaků obvyklé.

Dokumenty a svazky vydávané Vysokým Učením Oxenfurtským nesou znak s hermelínovým heroldským křížem v červeném poli, jenž  byl odvozen  ze starodávné  pečeti. Někdy  se na  štít klade rektorská čapka.

Stříbrná orlice,  kterou měla Redanie ve  znaku v dávné  době, byla s rostoucím významem a sebevědomím tretogorských králů změněna  ve stříbrného orla. Zobrazuje se v červeném poli,  někdy   zlatě  korunovaný.  V   klenotu  bývají jeho rozevřená křídla.

Souostroví Skellige  bylo od doby  krále Eista formálně pod  svrchovaností Cintry,  fakticky si  však uchovalo  svou nezávislost. Místní tradice  nečinila rozdíl mezi královským a knížecím  titulem,  i  tak  byl  jarl  Ostrovů  suverénním vládcem  svého  lidu.  Bojová   sekera  byla  dávným,  ještě předheraldickým znakem námořních válečníků, do erbu se klade pokosem  a maluje  se modrá  v bílém  poli. V klenotu bývaly původně  buvolí  rohy,  avšak  jarl  Crach  an Craite do něj umístil svoje osobní znamení  kančí hlavy, podle něhož býval přezdíván Mořský kňour.

Ve  znaku  Temerie  býval  kdysi  kráčející  lev, pouze korunní  princové nosívali  v erbu  tři stříbrné  lilie. Pod tímto znamením také porazil  princ Goidemar Falčino povstání a na  paměť svého  vítězství  vložil  po své korunovaci tři lilie do znaku království. Král Cedric jej později změnil do podoby  černého štítu  posetého stříbrnými  liliemi. Původní erbovní  znamení se nicméně   zachovalo  na  štítě  oděnce v klenotu státního znaku.

Toussaintská  knížata byla  vždy suverénními panovníky, čímž se lišila od později povyšovaných knížat "titulárních". Ve znaku  Toussaintu je zlatá ratolest  vinné révy v zeleném poli.  Během několika  generací,  kdy  se v  dynastii dědila vláda pouze po přeslici, zmizela z klenotu přilba a byla již natrvalo nahrazena knížecí korunou.

Šachovaný znak  patří Verdenu. Na  starých vyobrazeních někdy  vídáme  šachovnici  černostříbrnou,  ale  později  je jednoznačně stanovena  černozlatá. Buvolí rohy  v klenotu se rovněž malují v černé a zlaté barvě.